V Bolce nakopnu svou kariéru
Patří mezi pět nových tváří, které mezi sezonami obměnily boleslavský tým. Miroslav Fořt sbírá první starty mezi superligovými mantinely. “Je to pro mě velká výzva,” říká dvacetiletý rodák z Ústí nad Labem, který nastupuje v obraně.
Proč jste si vybral Bolku?
Především jsem se chtěl individuálně posunout v kariéře a cítím, že právě tady pro to budu mít nejlepší podmínky, můžu ji tady správně nakopnout. Moc jsem se do Boleslavi těšil. Chtěl jsem výzvu po zranění - a tahle je ta největší možná.
Co se vám přihodilo?
Před dvěma lety jsem si přetrhnul přední zkřížené vazy v koleni. Dával jsem se do kupy na začátek minulé sezony, už už to vypadalo, že bych mohl zasáhnout do hry, ale v tu chvíli se první liga přerušila a už se znovu neobnovila. Takže jsem se dál kondičně připravoval, abych na tom byl co nejlépe.
A pak přišla boleslavská nabídka. Co vás přesvědčilo?
Bylo to hlavně na mně. Trochu mi pomáhal taťka, ale rozhodnout jsem se musel sám. Zároveň mě do Bolky táhlo, že tu můžu hrát s Dominikem Benešem. Známe se už od základní školy, společně jsme přestup taky probírali. Trochu mě popostrkával, ale ve finále to samozřejmě bylo moje rozhodnutí.
Zaujala mě vaše věta, kterou jste pronesl v září 2019: Chci být nejlepší obránce na světě.
A teď věřím, že přesun do Bolky mi v tom může o kousek pomoci.
Jak jste vlastně začal s florbalem?
Odmalička jsem chodil s hokejkou k babičce za barák, děda tam pro mě a kamaráda udělal branku. Když mi bylo osm, sousedi v baráku začal s florbalem, tak mě jednou vzali s sebou. A už mi florbalka zůstala. (usmívá se)
Co byste rád zažil s Bolkou?
Když se v červnu hrálo Superfinále, přemýšlel jsem, jaké by bylo stát dole na hřišti. Vžíval jsem se do té role. Představoval jsem si ten tlak na hráče a vše okolo. To bych určitě chtěl poznat.
