Nezapomenutelný rok Lukáše Bauera
Vychytal mistrovský titul i medaili na mistrovství světa. K tomu patřil do all-star týmu světového šampionátu a prestižní web Innebandymagazinet jej ve své anketě zařadil na sedmé místo nejlepších florbalistů roku 2021. „Nejvíc budu vzpomínat na dva momenty - emotivní druhý titul pro Bolku v červnovém Superfinále a euforii po vítězném gólu Filipa Langera v prodloužení zápasu o bronz v Helsinkách,“ líčí brankářský tahoun Lukáš Bauer. „Velkou stopu ve mě zanechalo taky naše stěhování do Mladé Boleslavi.“ Lukášovi jsme položili otázky na jeho 10 NEJ roku.
NEJvětší zážitek
„Zmíním zaplněnou Hartwall Arénu v semifinále proti domácím Finům - a to neskutečné ticho, kdy jsme na konci první třetiny vedli 2:0. A druhý zážitek je trochu úsměvnější. V reprezentaci jsme se s Benym (brankářským kolegou Martinem Benešem) vždy před zápasem rozcvičovali s fotbalovým balonem. No a když byla před semifinále volná plocha, tak jsme si před těch prvních pár tisíc lidí na tribunách vlezli a zakopali si. Řekl bych, že to na florbalovém mistrovství světa ještě nikdo nikdy neviděl.“ (usmívá se)
NEJtěžší zápas
„Možná překvapivě jsou to ligové zápasy, ve kterých s Bolkou dominujeme a pak přijde gólová šance, kterou musím chytit. Tohle je hlavně psychicky to nejtěžší, co může brankáře potkat. Fyzicky bych řekl, že to byl zápas na mistrovství světa proti Švýcarům o bronz, před kterým jsem špatně spal, byl jsem trochu pomlácenej a vlastně celý týden tak nějak proležel s nachlazením.“
NEJlepší atmosféra při zápase
„Bohužel vzhledem k celosvětové pandemii těch zápasů s diváky loni moc nebylo. Člověk si na to zvykne, ale je to hrozně smutná podívaná. Mám radost, že alespoň na mistrovství světa mohly být haly zaplněné. A nejlepší atmosféra byla jednoznačně na semifinále s domácími Finy, ač se nám dlouhou dobu dařilo krotit emoce diváků na minimum.“
Zákrok, kterého si NEJvíc vážím
„Nejvíc mi samozřejmě přicházejí na mysl zákroky z posledních zápasů, protože je zpětně vidím na videu a říkám si, že tam častokrát stojím úplně špatně a mám trochu štěstí. (usmívá se) Vzpomínám si na řadu důležitých zákroků jak z klubu, tak z reprezentace, ale vážím si každého z nich, který pomůže týmu k vítězství.“
NEJsmolnější okamžik
„Naštěstí jich týmově moc nebylo. Určitě musím zmínit gól Samiho Johanssona necelou minutu před koncem semifinále mistrovství světa. Jeho střela proletěla mezi dvěma blokujícími obránci a od ramena se mi odrazila do brány - vražedná rána.“
Ocenění, kterého si NEJvíc vážím
„Sešlo se mi jich hodně, ani se mi tomu nechce věřit. Vážím si každého z nich, protože je to rozhodnutí mnoha lidí, kteří oceňují mé výkony nezávisle na sobě. Řekl bych, že nejsilnějším momentem pro mě bylo zařazení do all-star týmu mistrovství světa, protože to jen dokreslilo už tak hodně emotivní týden v Helsinkách.“
NEJvětší opora
„Musel bych vyjmenovat spoustu lidí. V určitých momentech kariéry, které se často ztenčí na jediný okamžik, jedinou vteřinu, jedinou střelu v rozhodujících chvílích těch největších zápasů, se vám mihne hlavou, co jste s florbalem prožili a kdo všechno na tom má svůj podíl. Jsem vděčný všem svým spoluhráčům, trenérům a každému fanouškovi, takže alespoň takhle posílám jedno obrovské DĚKUJU! Na závěr si nechám ty nejdůležitější - rodiče, kteří mi celý život věří a fandí, a přítelkyni Alču, která na mě každý den čeká, až přijdu unavený z tréninku a i přesto pro to má pochopení. A ještě nesmím zapomenout na kamarády Honzu, Marcelku a malého Kubíka, kteří mi pořád říkají, ať už s tím seknu, ale pak chtějí, abych přivezl medaile.“ (usmívá se)
NEJlepší rozhodnutí
„Tady půjdu se svou odpovědí úplně mimo florbal. Nejlepším - a zároveň nejtěžším - rozhodnutím roku bylo to, že jsme se odhodlali koupit v Boleslavi byt. Vyšlo to sice na posunuté play-off a bylo to celkem náročné období, ale teď jsme ve svém a jsme velmi spokojení.“
NEJtěžší trénink
„Vzhledem k postu, na kterém hraji, si myslím, že je to celkem jasné. Všechny běžecké tréninky v letní přípravě pro mě znamenají utrpení, ačkoliv si uvědomuji, že bez nich by to nešlo. Na druhou stranu se musím přiznat, že během minulého léta vzhledem k červnovému Superfinále a několika reprezentačním kempům bylo těch běhů přeci jen o něco méně, na což jsem si absolutně nemohl stěžovat. A pak se mi vybavuje první trénink v Helsinkách, kde bylo tou dobou asi minus 15 stupňů. Trénovali jsme v hale, kde nás další den čekalo úvodní utkání s Německem, ale organizátoři zrovna ten den stěhovali veškerý materiál a všude bylo otevřeno dokořán. Šílená kosa!“
NEJvětší výzva do roku 2022
„Bude o zase rok nabitý událostmi a já se na něj hrozně těším. Největší výzvou pro mě osobně bude navázat na loňské výkony a zase se ve všech aspektech posunout kupředu. S přibývajícím věkem je to těžší a těžší, ale s dobrou fyzickou připraveností a správným mentálním nastavením věřím, že ještě můžu pár let chytat na dobré úrovni. V krátkodobém horizontu doufám v úspěch v play-off, na které budeme dobře připravení, zároveň mě hodně lákají Světové hry v Americe. Mým největším přáním je ale to, abychom byli všichni zdraví a překonali už tohle nekonečné období.“
