Končíte u reprezentace do 23 let, u níž jste působil od jejího vzniku v roce 2022. Čeho si nejvíce vážíte z toho, co se vám za tu dobu povedlo?
Jednoznačně toho, že na posledním turnaji Euro Floorball Tour v Chomutově se na soupisce mužského A-týmu objevilo třináct hráčů, kteří během uplynulých let prošli třiadvacítkou a nyní reálně bojují o účast na mistrovství světa mužů. To je to nejvíc, protože to jasně ukazuje, že těch pět let mělo skutečný smysl. Druhou věcí je motivace a inspirace pro kluky, kteří momentálně nejsou v áčku, ale odjezdili s námi spoustu akcí. Věřím, že jim to pomohlo i do jejich klubových kariér. Tím posledním je přirozeně velká fluktuace hráčů. Pracovali jsme s širokým okruhem lidí a bylo obohacující poznávat nové, progresivní a ambiciózní hráče. Obzvlášť na začátku projektu jsme pracovali s kluky, které považuji za velké osobnosti, a i jejich pohled a zpětná vazba na mou práci mi hodně pomohly. Stejně jako spolupráce s realizačním týmem. Reprezentace do 23 let není tolik ve světle reflektorů jako ostatní národní výběry a lidé, kteří u ní jsou, musí mít hodně rádi ten samotný proces, který se liší v tom, že nejde o systematickou přípravu směrem k mistrovství světa, ale o rozvoj hráčů a jejich přípravu na nejvyšší mezinárodní úroveň. Já osobně si jejich práce a ochoty přispívat k tomu, aby veškeré akce proběhly v co největším standardu, nesmírně vážím.

Zmiňoval jste ten velký počet hráčů, s nimiž jste pracovali. Řada z nich nepůsobí jen v těch aktuálně nejlepších klubech v Česku či v zahraničí. Má to pozitivní efekt směrem k tomu, že to dává motivaci k rozvoji i hráčům, kteří zrovna nepůsobí v týmech, co hrají na špičce tabulky?
Souhlasím s tím. Ale nejedná se jen o tyto hráče, ale i o kluky, kteří působí v těch „top mančaftech“, kde hrají druhou či třetí lajnu a byli zvyklí na větší role v mládeži a juniorské reprezentaci. Tím, že jsou v prostředí, kde je velká konkurence, nezažívají tolik ten přirozený tlak na to, že musí být lídrem týmu a mít větší zodpovědnost. Sami kluci to vnímají, že reprezentace do 23 let jim dává možnost si tyto věci osvěžit. Zároveň je pro ně velmi cenná konfrontace a srovnání s hráči stejné věkové kategorie a jiným herním stylem, jímž se prezentují naši soupeři. To vše nejsou jen moje dojmy, ale poznatky ze zpětné vazby, kterou od kluků máme.

Na minulých akcích se mohli kluci porovnat také s dospělými výběry, které si zahrály na mistrovství světa, jmenovitě s Německem a Lotyšskem, a během kvalifikace také s dalšími výběry.
Byla to cenná zkušenost. Za mě je ale extrémně důležité udržet v tomto ohledu balanc. Je skvělé zažít konfrontaci s dospělými výběry a vidět trend, kterým se ubírá mužský mezinárodní florbal. Zvláště cenný byl souboj s Lotyši, s nimiž jsme hráli krátce před tím, než vybojovali na mistrovství světa historické čtvrté místo. Pro hráče je to hezké osvěžení a zároveň trochu výstup z komfortní zóny. Na stejné rovině je však srovnání s hráči stejné věkové kategorie. Kluci mohou vidět, kdo je v pořadníku do mužského národního týmu v ostatních zemích, kde je ta kvalita a jaké jsou trendy. Proto nás mrzí, že jsme během té doby neměli ani jednou možnost zahrát si se Švédskou U23. Když si vezmu poslední akci v Chomutově, tak nás velmi příjemně překvapil náš soupeř ze Švýcarska a zápasy měly opravdu dobrou kvalitu.

Kromě toho dostávají kluci srovnání s nejlepšími hráči v Česku, protože pravidelně absolvujete také společné kempy s mužským A-týmem, jejichž součástí bylo i několik modelových utkání.
Rozhodně je to velké plus. V těch vzájemných střetnutích byla vidět i přirozená rivalita. Kluci nastupují proti svým spoluhráčům z klubů, kteří mají z logiky věci trochu větší roli, a byla jasně vidět chuť se proti nim ukázat. Cítím, že postupem času si získávali hráči z U23 díky těmto srovnávacím zápasům větší respekt, což jim poté pomohlo během aklimatizace v áčku. Ne všechny kvality, které ti kluci mají, vynikly během ligových zápasů, ale mohli je naplno prodat v té přímé konfrontaci. U hráčů, kteří to zvládli, měli odvahu dělat rozdílové věci a zápasy se jim povedli, to pak mělo pozitivní vliv v tom, že dostali nominaci i do A-týmu.

Když jste v roce 2022 začínali, byla U23 jednoletým zkušebním projektem, který se poté proměnil na plnohodnotnou reprezentaci. Tehdy se navíc v Česku vůbec poprvé pracovalo s kategorií do 23 let. Jaké byly ty samotné začátky a co na nich bylo nejtěžší?
Na začátku bylo určitě nejtěžší to, že jsme měli jen dvoučlenný realizační tým. Jeho součástí jsem byl jen já jako hlavní trenér a Štěpán Kostolány jako fyzioterapeut. Zprvu to bylo hodně kompromisní. Zejména z toho pohledu, s jakou šíří týmu jsme pracovali. Postupně jsme měli k dispozici víc hráčů a rozšiřoval se i realizační tým, takže kluci dostávali na akcích mnohem lepší servis. Specifikem samozřejmě bylo i to, že zatímco mužská i juniorská reprezentace mají víceméně stabilní kádr, tak my jsme ho měli hodně plovoucí. Přicházela nová jména, jiná jsme naopak kvůli věku nemohli již využít a zároveň jsme vždy čekali, koho si vyberou do týmu trenéři áčka. Změn oproti předchozí akci bylo vždy poměrně dost, proto jsme pokaždé začínali ve spoustě věcech od začátku. Byly to pro nás pro všechny velké výzvy, ale osobně jsem moc rád, že jsem si je zažil. I když jsme se občas ocitli v nekomfortní situaci a museli dělat na poslední chvíli spoustu změn, tak ze zpětného pohledu to byla skvělá zkušenost. Bylo potřeba zapojit více management a komunikaci s hráči. Od kluků to vyžadovalo rychlou schopnost se adaptovat. Všechno to byly momenty, které dělaly nás jako realizační tým i samotné hráče silnějšími a odolnějšími.

Reprezentace do 23 let bude pokračovat i nadále. Kam by se podle vás měla práce s ní vyvíjet, a co by mohlo do budoucna pomoci zlepšit práci s ní. Je to třeba přidání další herní akce?
Stoprocentně je důležité udržet zmíněný balanc mezi konfrontací s dospělými reprezentacemi a výběry U23 z ostatních zemí. Když se nyní oprostíme od ekonomické stránky celého projektu, tak by bylo dobré, kdyby tuto myšlenku podpořily i další země a vznikl prostor pro častější střetávání se. Jediná věc, co mě mrzí, je ta, že jsme neměli zápas s naší reprezentací do 19 let. Tak jako my jsme v rámci práce s týmem hodně těžili z konfrontace s mužským áčkem, tak by bylo dobré, aby i kluci u U19 měli srovnání se starší kategorií. Principem nejen brát, ale i dávat zpátky. Věřím, že kluci z U23 by si tento zápas rádi zahráli, aby svým mladším spoluhráčům poskytli cenné srovnání, které by jim pomohlo si udělat obrázek o tom, na čem všem musí do budoucna pracovat.

V reprezentaci do 23 let končíte proto, že jste se stal hlavním trenérem Mladé Boleslavi. Jakou očekáváte sezonu, vzhledem k tomu, že váš největší konkurent ze Střešovic hodně posílil.
Těším se na ní hodně. Máme před sebou specifickou motivaci v podobě nového formátu Poháru mistrů. Další extra motivací je to, že se očekává, že samotná liga bude letos vyrovnanější. Čeká na nás velká výzva. Tatran se dvěma superhvězdami Ondrou Němečkem a Filipem Langerem bude extrémně silný. Cítím, že kluci týmu pomohou nejen herně, ale že přinesou spoustu nové energie. Bude to pro nás zase něco nového, protože si uvědomujeme, že do zápasů s Tatranem půjdeme v jiné pozici než před rokem. O to to bude zajímavější nejen pro diváky a divačky.

Máte ještě nějaký vzkaz na závěr?
Chtěl bych poděkovat všem hráčům, kteří si na U23 našli prostor, protože florbalový kalendář je neúprosný. Dobrovolně si vybrali udělat si svůj program těžší a náročnější. Objezdili s námi spoustu akcí a velmi se mi líbilo, jak si dokázali generačně předávat lídrovství. Kluci, kteří s námi od začátku jezdili v menších rolích, dokázali za těch pět let přirozeně dorůst do pozice tahounů, což nám trenérům výrazně ulehčovalo práci. Uvědomuji si, jak je těžké a fyzicky i mentálně náročné tento program absolvovat, takže za to jim patří velké poděkování. Klobouk dolů také před realizačním týmem. Motivace a druh práce je v U23 trochu odlišnější. Vážím si všech lidí, se kterými jsem na tomto projektu spolupracoval. Mohl jsem být s lidmi, kteří mají florbal rádi a byli pokaždé stoprocentně připravení a ochotní pomáhat týmu a hráčům v rozvoji.

zdroj: www.ceskyflorbal.cz